Základní výlety
Základní trasy jsou určeny především pro ty, kdo Prahu ještě dobře neznají a chtěli by to napravit. Stejně tak jsou i zábavnou alternativou hodin dějepisu a výtvarné výchovy zejména na základních školách.
Zahrnují jednak základní pražské okruhy - Královskou cestu od Prašné brány na Hrad, výlet na Malou Stranu a Nové město, Židovské město, Žižkov. Dále prohlídky nejznámějších pamětihodnosti města, jako je Pražský hrad, Chrám sv. Víta, Vyšehrad, Národní divadlo, Národní muzeum, Muzeum hl. města Prahy, Loreta, Chrám sv. Mikuláše, Břevnovský klášter. Pro ty nejmenší zvídavé děti pak máme připraven například výlet na Petřín, do Troji, nebo do Stromovky. Naopak pro starší je prohlídka soch na Karlově mostě a Loosovy vily. Prohlídka těch nejkrásnějších pražských zahrad je zase bezpochyby báječně stráveným rodinným odpolednem.
O královské cestě
Královská cesta je nejoblíbenější procházková trasa historickým centrem staré Prahy. Začíná u Prašné brány a pokračuje Celetnou ul. na Staroměstské náměstí. Dále Karlovou ul., přes Karlův most, Mosteckou ul., přes Malostranské náměstí, Nerudovou ul. a ulicí Ke Hradu do Matyášovy brány Pražského hradu. Jedná se tedy o procházku po základních pražských památkách.
více o traseNa začátku trasy děti dostanou výtvarně pojaté mapičky s vlepovacími obrázky. U každé z hlavních zastávek si pak nalepí barevnou samolepku. Úvodní vyprávění se bude týkat založení Prahy a jejího vývoje. Zábavnou i soutěžní formou se dále dozví mnoho informací o všech hlavních objektech. Nepřijdou ani o zpestření v podobě vyprávění o staroměstských strašidlech, uslyší pověst O zlatém prstenu, o kostlivci s hřebem v hlavě, o domě U tří zvonků, zvědavém jezuitovi z chrámu sv. Mikuláše, nebo o zazděném teleti v jednom z malostranských domů. Budou poznávat domovní znamení v Nerudově ulici a dozví se o hrůzných bezhlavých zjevech, které zde dříve děsili obyvatele…
Tato trasa je vhodná zejména pro děti ze základních škol a rodiny.
Délka trasy: 4 hodiny
předchozí stránkaO sídle českých králů
Pražský hrad je hlavní dominantou města a také asi jejím nejnavštěvovanějším místem. Byl odedávna sídlem českých králů a dnes v něm pobývá prezident. Tuto trasu začínáme u Matyášovy brány a postupně si projdeme celý areál Pražského hradu. Skončíme pak v příjemné oáze Královské zahrady u Letohrádku Belveder.
více o traseBudeme si vyprávět, jak se vyvíjelo sídlo českých králů a jak vypadaly předchůdci dnešního hradu. To vše s mapičkami pro lepší orientaci. Podíváme se na archeologické nálezy ze starých dob. Povíme si o Svatováclavské koruně, Vladislavském sálu ve Starém královském paláci. Nebude chybět ani návštěva baziliky sv. Jiří. Pro děti bude jistě hezkým zážitkem procházka Zlatou uličkou. Každému bude přidělen obrázek jednoho z domků, který musí najít, a za odměnu se dozví, kdo v něm bydlel. Nakonec před zaslouženým odpočinkem uslyší pověst o paní z Bílé věže a Daliborovi, vězni v dělové věži hradu.
Trasa je vhodná zejména pro děti základních škol a rodiny.
Délka trasy: 3 hodiny
předchozí stránkaO zlaté kapličce
Budova pražského Národního divadla je jedna z nejznámějších českých staveb, která vytváří dominantu Masarykova nábřeží. Za svou dlouholetou existenci se několikrát stala dějištěm událostí významných nejen v oblasti kulturní, ale i politické. Proto patří „Zlatá kaplička“ mezi přední národní symboly.
více o traseKromě povídání o založení divadla, požáru první budovy a pověsti o duchovi provinilce se půjde i do interiérů. Je zde vyžadována příprava předem, kdy si každý jednotlivec, nebo skupina (záleží na počtu účastníků) připraví krátké pojednání k jednomu vybranému výjevu z interiérů divadla. Klientovi zašleme reprodukce těchto děl a s učitelem, či rodičem se domluvíme na přesném zadání. Svůj „referát“ pak každý přednese přímo před originálem. Nakonec se půjdeme podívat i do Nové scény divadla, přičemž si řekneme něco málo o fenoménu Laterny Magiky a její důležitosti pro nejen českou, ale i světovou uměleckou scénu.
Prohlídka Národního divadla je určená pro starší děti studující druhý stupeň základních škol a středních škol.
Délka trasy: 2 hodiny
předchozí stránkaVrch Šemíka a Horymíra
Vyšehrad, překrásný skalní ostroh nad Vltavou, se stal během Národního obrození symbolem našich národních dějin. V tomto směru se nám spojuje hlavně s Jiráskovými Starými pověstmi českými. Jedná se tedy o vycházku plnou starých českých pověstí.
více o traseZačneme tou o založení Vyšehradu a budeme pokračovat příběhy o Libušině pokladu a její lázni. Od siláka Bivoje, přes černého psa a čertův sloup se dostaneme až ke stěžejní postavě vyšehradských pověstí, Horymírovi s jeho statečným koněm Šemíkem. Vše bude opět rozumnou mírou proloženo historickými fakty. Nakonec bude děti čekat pátrání po pomnících nejslavnějších osobností českých dějin na Slavíně.
Tato forma vycházky je určena spíše pro mladší děti z prvního stupně základních škol, ale je možné připravit také „historičtější“ alternativu pro ty starší s případnou návštěvou vyšehradských kasemat.
Délka trasy: 3 hodiny
předchozí stránkaPutování za Golemem po židovském městě
Pražské židovské město je jedním z unikátů naší metropole a je zde také velký potenciál pro prohlídky upravené speciálně pro děti. Pověst o Golemovi je všeobecně známá, ale jak má daleko ke skutečnosti? To je možné se dozvědět z příběhu o rabi Löwovi, stvořiteli Golema.
více o traseObsahem trasy není samozřejmě jen povídání o Golemovi, ale i o zachráněné židovské škole, dvou nebezpečných dívkách a moru na židovské děti. Společně projdeme všechny synagogy a poznáme historii židovského osídlení, život v ghettu, židovské zvyky, tradice. Základem přitom bude snaha přimět děti, aby je srovnávali s těmi našimi, křesťanskými. Nesmíme zapomenout ani na Holocaust, který připomíná expozice v Pinkasově synagoze. Jde sice o velmi vážné téma, ale není určitě na škodu obeznámit děti i s těmito skutečnostmi. Ostatně nemůžeme před nimi stále předstírat, že svět je plný dobra. Nakonec nás čeká starý židovský hřbitov, kde budeme poznávat značky na náhrobcích. Zmíníme také dvě pověsti o náhrobku rabína Šimeuna a Anny Šmidrové.
Procházka židovským městem se dá uzpůsobit pro děti základních, středních škol i rodiny s dětmi.
Délka trasy: 3 hodiny
předchozí stránkaMalá Eiffelova věž
Členové klubu českých turistů navštívili v roce 1889 světovou výstavu v Paříži, kde je velmi zaujala právě dokončená 300 m vysoká vyhlídková věž, navržená Alexandrem Gustavem Eiffelem. Po návratu vzešel na valné hromadě návrh, aby se postavila obdobná věž v Praze, a tak byla postavena Petřínská rozhledna…
více o traseBudeme začínat na Újezdě a pojedeme lanovkou nahoru. Vystoupíme u Růžového sadu. Zde se děti dozví něco o Hladové zdi i proč se jí tak říká. Poté navštívíme samotnou rozhlednu, kde je nasnadě, abychom si řekli také něco o Eiffelově věži, podle které je postavena. Děti dostanou dva obrázky pro srovnání. Podíváme se dokonce také na napodobeniny Eiffelovy věže v jiných světových městech.
Po náročném výstupu nás bude čekat veselé zrcadlové bludiště a Štefánikova hvězdárna, poté sejdeme krásnou Kinského zahradou zpět dolů, kde uvidíme sochu lachtana u horního jezírka. Tento výlet není zaměřený příliš informativně, ale může být příjemně stráveným odpočinkem pro Vás i vaše svěřence, či potomky. Zároveň si můžete být jistí, že si z něho děti odnesou kromě dojmů z výhledu a procházky také nějaké znalosti.
Doporučujeme tuto vycházku spíše pro mladší děti ze základních škol.
Délka trasy: 3 hodiny
předchozí stránkaKde bydleli Rychlé šípy
O území dnešním Žižkova se píše poprvé už v 11.století. Již dávno není čtvrtí chudých, kde bychom se museli večer bát procházet a je v něm opravdu co shlédnout. Mimo jiné se zde odehrával příběh Rychlých šípů z pera Jaroslava Foglara, po jejichž stopách se společně vydáme.
více o traseNa úvod si povíme něco o založení Žižkova. Vycházka pak zaujme určitě zejména ty, kteří četli Rychlé šípy. Budeme totiž putovat stejně jako tato parta kluků po tajemství ježka v kleci, podíváme se na místa, kde se jejich dobrodružství odehrávala a společně možná rozluštíme záhadu hlavolamu.
Ovšem bylo by škoda zůstat jen u toho. Žižkov skýtá i další zajímavosti. Mezi nejvýraznější žižkovské stavby patří Národní památník s jezdeckou sochou Jana Žižky. Poblíž se nachází objekt Vojenského historického ústavu Praha s muzeem, kde se něco dozvíme o atentátu na říšského protektora Heidricha.
Pseudogotický kostel sv. Prokopa na Sladkovského náměstí patří mezi nejpůvabnější historické stavby. Kromě něho se podíváme i na kostel sv. Anny a Žižkovskou radnici. Nebude chybět ani procházka na Parukářku, kde je hezký park s výhledem a starý vojenský bunkr.
Tato vycházka je zaměřená zejména pro žáky druhého stupně základních škol a studenty škol středních.
Délka trasy: 3 hodiny
předchozí stránkaVýlet do Troji – Zámek, ZOO, Botanická zahrada
Troja převzala svůj název od slavného starověkého města, dobytého díky bájné lsti krále Odyssea. Ten nechal postavit dřevěného koně, v němž se ukryli nepřátelští vojáci.
Během výletu do pražské Troji lze navštívit nejen Trojský zámek, ale také ZOO a botanickou zahradu.
více o traseProč se mačkat v přeplněném autobusu, když můžeme dojet do Troji parníkem? Bude to pro děti bezva výlet a během plavby také uvidí z lodi spoustu památek.
Jako první se podíváme do zahrady a interiérů Trojského zámku, který patří mezi nejkrásnější české barokní stavby. Architekt Jean Battista Mathey zde vycházel z podob tradičních římských venkovských vil a zámek postavil pro hraběte Václava Vojtěcha ze Štemberka. Venkovní schodiště zdobí sochy antických bohů, které budeme poznávat. K tomu děti dostanou obrázky a kromě toho i mapku interiérů. V zámku je v současné době expozice nazvaná „Věčné léto v římské vile“ V hlavním sále, sále Hesperidek, kapli i čínských pokojích je spousta zajímavých fresek, na zdech visí obrazy ze sbírek Galerie Hlavního města Prahy.
Po této informativně výživnější části výletu se přemístíme do zoologické zahrady a pokud bude chuť a síla, podíváme se i na kopec do botanické zahrady, ke kterému patří skleník Fata Morgana.
Buďte připraveni, že výlet do Troji zabere celý den, ale je jisté, že za tolik hezkých zážitků to určitě stojí. Nejvíce je ocení zejména děti z prvního stupně základních škol, ale i ze škol mateřských, pokud vynecháme prohlídku zámku.
Délka trasy: 5 hodin
předchozí stránkaZajímavosti Malé Strany, Kampa – dvě velké osobnosti s iniciály F.K.
Čtvrť Malá Strana byla založena v roce 1257 a rozprostírá se na svazích pod Pražským hradem. Ze všech částí Prahy se za uplynulá staletí změnila nejméně, od konce 18. století zde přibylo jen několik budov. Jejím centrem je Malostranské náměstí s chrámem sv. Mikuláše.
více o traseZačíná se Nerudovou ulicí, kde se nachází mnoho zajímavých domovních znamení. Na Malostranském náměstí si kromě chrámu sv. Mikuláše prohlédneme například jezuitský profesní dům, kostel sv. Václava, Morový sloup Nejsvětější trojice, Lichtenštejnský palác, Malostranskou radnici, nebo kostel sv. Tomáše. Poté si užijeme klidu v krásné zahradě Valdštejnského paláce, kde je známá grotta a sochy od Adriena de Vries.
Následně půjdeme od Klárova k Hergetově cihelně – muzeu Franze Kafky, první z uvedených významných postav české kultury. U muzea se kromě toho nacházejí plastiky od známého výtvarníka Davida Černého. Po návštěvě muzea si prohlédneme na Velkopřevorském náměstí zeď Johna Lennona, kde se také dozvíme, co s ní provedli umělci ze skupiny Rafani.
Na Kampě mineme dům Jiřího Trnky a navštívíme Muzeum Kampa, kde se nachází díla velkého abstraktního malíře Františka Kupky – to je náš druhý F.K. Zde je možné prohlédnout si expozici „pasivně“, nebo předem domluvit workshop s lektorkou.
Kdo nebude unaven, může s námi ještě pokračovat na Maltézské náměstí ke kostelu Panny Marie Vítězné v Karmelitské ulici, kde je vystaveno Pražské jezulátko. Vycházka po Malé Straně obsahuje také návštěvu Kafkova Muzea a Muzea Kampa.
Je ve velké míře zaměřena na vyprávění o moderním a současném umění, proto může být přínosem zejména pro studenty středních škol a škol s výtvarným zaměřením.
Délka trasy: 4 hodiny + workshop 1,5 hodiny
předchozí stránkaNové město - příběh o domu doktora Fausta a dům, který „tančí“
Pro ty, kdo již znají Staré Město i Malou Stranu je určena procházka po části Prahy, kterou nechal založit Karel IV. v roce 1348. Ten nechal přesunout na Nové Město všechna hlučná, zapáchající a jinak obtížná řemesla, což se výrazně projevilo v jeho sociální struktuře. I dnes je sice Nové Město o něco hlučnější, než Staré, ale je neméně zajímavé.
více o traseNa začátek se společně sejdeme na Václavském náměstí u koně, na nejobvyklejším pražském místě pro schůzky, a půjdeme dolů kolem nejznámějších staveb, které tu jsou. Projdeme Františkánskou zahradou na Národní třídu a poté na Náměstí Republiky. Zde uvidíme krásný secesní Obecní dům a Prašnou bránu.
Nastoupíme na metro a popojedeme na Karlovo náměstí, kde nás čeká celkem pět pomníků známých českých osobností, Novoměstská radnice, nebo také jezuitský kostel sv. Ignáce. Nejen na Starém městě, ale i zde podle pověstí strašilo, takže si budeme vyprávět o novoměstských strašidlech, dvojnících a rozřezaném obrazu, ale hlavně nás bude čekat pověst vyprávějící o studentovi Mladotovi, který bydlel ve Faustově domě.
Vedle pak stojí kostel sv. Jana Nepomuckého od Kiliána Ignáce Dietzenhofera a přes ulici Emauzský klášter, jehož moderní věže patří k hlavním dominantám pražského výhledu. Děti se pokusí vymyslet a nakreslit, jak by věže mohly vypadat jinak. Součástí tedy bude také menší výtvarný workshop, ve kterém budou moci popustit zcela uzdu fantazii.
Na závěr se pak podíváme ke kostelu sv. Cyrila a Metoděje, kde se ukrývali atentátníci na Reinharda Hendricha a pomyslnou „třešničkou na dortu“ bude Tančící dům architektů Franka O´Gehryho a Vlada Miluniče.
Trasa je vhodná zejména pro studenty druhého stupně základních a středních škol.
Délka trasy: 4 hodiny
předchozí stránkaHurá do Stromovky a na pouť
Královskou oboru, pro kterou se během 20. století vžilo spíše pojmenování Stromovka, založil v roce 1266 král Přemysl Otakar II. V 15. století pak vznikl nad oborou lovecký hrádek, který se stal základem dnešního Místodržitelského letohrádku. Stromovce se také říká „zelené plíce Prahy“ a umožňuje tak klidnou procházku v přírodě, nebo případné krmení kačen v některém z rybníků.
více o traseKromě Místodržitelského letohrádku budeme procházet kolem bývalého Císařského mlýna, Rudolfovy štoly a Šlechtovy restaurace. Po delší chůzi si pak budeme moci odpočinout v pohodlných sedačkách planetária. Je zde sál Cosmorama, který pojme až 210 diváků. Pro ty nejmenší jsou pořádána představení Anička a nebešťánek nebo Obloha pro zvídavé děti, kde se dozvídají pro ně tou nejlákavější formou zajímavosti o vesmíru.
Abychom si i trochu zařádili, vydáme se pak na pouť na Výstaviště. Nakonec, posilněni cukrovou vatou, se podíváme na Maroldovo panorama bitvy u Lipan a navštívíme Mořský svět, unikátní stálou výstavu mořských ryb a dalších mořských živočichů. Děti zde dostanou za úkol najít rybičku z pohádky Hledá se Nemo a zjistit o ní základní informace.
Procházka je nenáročná a je tedy určená pro nejmenší děti z mateřských škol a z prvního stupně škol základních.
Délka trasy: 5 hodin
předchozí stránkaStaroměstská radnice a orloj mistra Hanuše
Slavný Staroměstský orloj byl založen roku 1410 Janem Šindelem a zhotoven hodinářským mistrem Mikulášem z Kadaně. Později byl rozšířen mistrem Hanušem z Růže. Tento příběh bude o záhadném vzniku orloje, o jeho sféře, slunci, zvěrokruhu, měsíci, měření času. Také o apoštolech a smrtce, která věští národu těžké časy...
více o traseOrloj je na radniční věži, kde je na rohu umístěna socha Panny Marie s Ježíškem. K ní se vztahuje vyprávění o Vyslyšené modlitbě. Dále budeme pokračovat informacemi vztahujícími se k radnici. Skládá se z několika domů z různých historických období – domu Wolflina od Kamene s gotickým portálem, tzv. „západního domu“, postaveného v letech 1471-73, vedlejšího domu kožešníka Mikše s renesanční fasádou, domu U kohouta upraveného v roce 1852 a domu U minuty, vyzdobeného sgrafity. Na nich budeme poznávat znaky jednotlivých slohů. V interiérech radnice pak uvidíme na obrazech od Václava Brožíka dvě důležité historické události – Mistr Jan Hus před Kostnickým koncilem a Volba Jiřího z Poděbrad. Povíme si, co měli tito dva pánové společného a také něco málo o autorovi díla. V jednom ze sálů jsou také rozvěšené cechovní znaky - schválně u kolika poznáme komu patřily.
Výlet k orloji a na radnici asi nejvíce zaujme děti navštěvující druhý stupeň základních škol, ale i středoškoláky.
Délka trasy: 2 hodiny
předchozí stránkaChrám sv. Víta je Gotiky chlouba…
Katedrála sv. Víta dominuje nejen Pražskému hradu, ale i celé Praze. Základní kámen byl položen roku 1344 za vlády Karla IV., který pojal tento chrám jako nevýznamnější svatostánek v zemi.
více o traseProhlídka chrámu sv. Víta začínáme u jeho západního průčelí, sevřeného dvojicí věží. Na dveřích portálů se nachází výjevy z nejstarší historie svatyně a z časů budování gotické katedrály. Pod velikým kruhovým oknem jsou znázorněni stavitelé z poslední fáze budování. Dovnitř pak vstoupíme slavnostní Zlatou bránou. Předtím každý obdrží názorný půdorys chrámového interiéru, kam si může vpisovat potřebná fakta. Některá zde budou uvedena, ale vždy zůstane nějaké slovo ve větě, nebo názvu tajemstvím, které se posluchači dozví během povídání.
Stěžejními zastávkami budou dva náhrobky – sv. Jana Nepomuckého, u kterého je zlatá lampa s věčným světlem, a sv. Víta. Dále pak Svatováclavská kaple, kde si ukážeme například kruh ode dveří, kterého se světec chytil, když umíral, nebo železný koš sloužící k tzv. „božím soudům“. Také si řekneme, proč byla kaple po dlouhou dobu zavřená.
Nevynecháme ani výzdobu kaplí ostatních a busty v triforiu, které představují osobnosti z doby stavby chrámu, především budeme moci porovnat, jak vypadaly a jaké byly čtyři manželky Karla IV., a tak se dozvědět i něco o jeho osobním životě.
Čeká nás kromě toho také mnoho zajímavých legend vztahujících se k této stavbě – O svatém hřebu z Kristova kříže, loveckých rozích Rolandových, rukavičce sv. Vojtěcha, o hrobu sv. Radima, Jeruzalémském svícnu, obrazu Ježíška, o věži a zvonu chrámu, o jeho ochránci a další. Na závěr se dozvíme, proč byl chrám dostavěn až ve 20. století a pokusíme se ho porovnat s jinými katedrálami v evropských metropolích.
Prohlídka chrámu je spíše již pro náročnější posluchače, proto ji nabízíme zejména studentům druhých stupňů základních škol, středních škol a škol se zaměřením na historii, dějiny umění nebo humanitní vědy.
Délka trasy: 2 hodiny
předchozí stránkaPříběhy postav ze soch na Karlově mostě
Karlův most patří bezpochyby k nejnavštěvovanějším památkám Prahy. Ale ruku na srdce, všímali jste si, když jste zde procházeli mezi davy turistů, krásných soch, které tu jsou a co znázorňují? Příběhy světců na sochách Karlova mostu by mohly být nejen pro děti, ale i pro Vás lákavým rozšířením znalostí.
více o traseNa úvod je nutné povědět něco málo o vzniku mostu a jeho úpravách a proměnách. Ke Karlovu mostu patří také hlava zvaná Bradáč, známá ze Starých pověstí českých Aloise Jiráska. Pokud se hladina Vltavy dostala k jeho hlavě, začali pražané tušit, že se blíží velká voda.
Předtím, než vejdeme na most, prohlédneme si výzdobu Staroměstské mostecké věže. Poté následují jednotlivé sochy, na jejichž tvorbě se podílelo mnoho umělců. Nejvýznamnějšími ale určitě byli dva barokní géniové – Ferdinand Maxmilián Brokof a Matyáš Bernard Braun. Uslyšíte příběh o sv. Bernardovi, Ivovi, sv. Dominikovi, sv. Tomáši Akvinském, sv. Barboře, sv. Markétě, sv. Alžbětě, sv. Anně, sv. Cyrilu a Metoději, sv. Františkovi Xaverském, sv. Janu Křtiteli.
Dále si řekneme něco o životě a atributech sv. Kryštofa, sv. Norberta, sv. Zikmunda, sv. Františka Borgiáše, sv. Ludmily a mnoha dalších. Nejdéle se asi zastavíme u sochy sv. Jana Nepomuckého a sousoší sv. Luitgardy od M.B. Brauna a sousoší tří trinitářů sv. Jana z Mathy, sv. Felixe z Valois a sv. Ivana, jehož autorem byl F. M. Brokof.
Také si ukážeme sochu Bruncvíka, rytíře v brnění se znakem Starého Města a pokud nebudete unaveni z tolika příběhů a postav, uslyšíte ještě pověst o soše stavitele, Perunově modle, obrazu Martina Luthera, strážní budce, prstenu Panny Marie a korunce Ježíškově, vodníku a kupci, nebo pokladu z Karlova mostu. Na závěr si prohlédneme obě Malostranské mostecké věže.
Povídání o sochách na Karlově mostě je vhodné pro žáky středních škol a středních škol zaměřených na humanitní obory.
Délka trasy: 2 hodiny
předchozí stránka„Ornament je zločin!“ – prohlídka Loosovy vily
Název prohlídky bylo heslem Adolfa Losse, který patřil k průkopníkům puristické architektury meziválečné avantgardy a velkým odpůrcům formalismu a ornamentu. Loos tvrdil, že umělecké dílo je stvořeno pro sebe sama, že nemá mimo svou uměleckou existenci žádný smysl, kdežto dům slouží určitým potřebám, jimž je třeba vyhovět s naprostým sebezapřením tvůrčího subjektivismu.
více o traseToto je velice přelomová myšlenka a proto bude na začátek určitě pro účastníky zajímavé seznámit se i s jinými umělci, který měli podobný přístup jako Loss. Nebudou to jen architekti, ale i malíři a sochaři, kteří přišli s ideou oproštění se od závislosti na umělecké subjektivitě, za umělce se vlastně nepovažovali a snažili se vymanit z formálních výtvarných klišé dané doby. Jejich díla si ukážeme na obrázcích.
Poté, co se Loss seznámil s Ing.dr. Františkem Müllerem, zadal mu stavbu svého domu. Müllerova vila vyrostla v příkrém svahu mezi dvěma uličními úrovněmi. Vlastní domovní blok je čtyřboký hranol, jehož nosnou kostru tvoří čtyři betonové pilíře. Její strohý vnější vzhled kontrastuje s přepychem a výzdobou interiérů, které si podrobně prohlédneme a určitě se budeme podivovat nad jejich detailním vypracováním a drahostí materiálů, které jsou zde použity.
Nachází se zde rozsáhlá hala, zabírající celou šíři domu. Odtud pokračují dvě schodiště k jídelně a k místnosti paní domu. Ve třetí úrovni je knihovna a pracovna pána domu, ve čtvrté pak ložnice, dětský a hostinský pokoj. V nejvyšším patře pak rozlehlá terasa s přilehlým květinovým pokojem. Věříme, že po této prohlídce si budete přát bydlet v podobně geniálně řešeném domě.
Doufáme, že Lossova vila zaujme především studenty středních škol a škol s výtvarným, nebo humanitním zaměřením, studenty architektury i jejich učitele a rodiče.
Délka trasy: 2 hodiny
předchozí stránkaSmutné zvonky a cesta za diamantovým pokladem v Loretě
Zakladatelka pražské Lorety Benigna Kateřina Lobkovická povolala z Vídně ke stavbě Svaté chýše vlašského stavitele Giovanna Battistu Orsiho. V Loretě je zvonkohra obsahující třicet zvonů ze 17. století. Již déle, než 300 let zůstává melodie stejná – každou hodinu se odtud ozývá mariánská píseň Tisíckrát pozdravujeme tebe.
více o traseK této smutné písni se vztahuje pražská pověst o chudé vdově, kterou si budeme vyprávět. Děti dostanou před vstupem mapky cesty k diamantovému pokladu, která povede kolem Svaté chýše. Zde je možné spatřit kromě jiného poškozené zdivo, které zde zůstalo po zásahu bleskem. Tento blesk podle legendy totiž zasáhl rouhavého hříšníka.
Pak si budeme moci prohlédnout i kostel Narození Páně s několika kaplemi. V kapli Panny Marie bolestné je obraz velmi zajímavé světice, sv. Starosty, která je obvykle zobrazovaná s plnovousem. Samozřejmě si řekneme, proč tomu tak je, že tato krásná dívka na obrazech vypadá jako muž. No a poté konečně doputujeme do klenotnice, kde je loretánský poklad. Nejstarším předmětem je zde kalich z roku 1510. Poklad obsahuje mnoho dalších liturgických předmětů, což vybízí k tomu, abychom si řekli, k čemu se používaly.
Nejznámější je kolekce monstrancí, přičemž nejvzácnější z nich zdobí dokonce 6222 diamantů a říká se jí také „Pražské slunce“. Toto slunce nám snad také bude svítit na cestu zpět.
Loretánské příběhy si rádi poslechnou především žáci ve věku druhého stupně základních škol.
Délka trasy: 2 hodiny
předchozí stránkaMuzeum hlavního města Prahy a jeho slavný model
Muzeum hlavního města Prahy představuje pomocí množství zajímavých exponátů dějiny Prahy v různých obdobích. V roce 1883 se usídlilo v někdejším Kavárenském pavilonu na Poříčí, který ale muzejním účelům po krátké době nestačil. Tak vyrostla v letech 1896-98 po jeho boku pseudorenesanční budova.
více o trasePřed vstupem do expozice nás čeká malý exkurs do historie města a také povídání o nejznámějším exponátu z tohoto muzea, Langweilovu modelu Prahy, jehož část můžeme v současné době vidět i v 3D podobě v promítacím sále v přízemí.
Děti dostanou originální plánky Prahy a bojový úkol - zjistit v muzeu co nejvíce informací o části Prahy, ze které pocházejí, nebo kterou si vyberou. Předměty v prvním sále představují Prahu v pravěku a raném středověku. Druhý sál je věnovaný vrcholnému středověku. Před vstupem do další místnosti se připomíná husitství. Následuje sál s expozicí Praha na přelomu středověku a novověku, která přináší fakta o renesanci, vládě Rudolfa II. a tehdejším rozvoji umění. Tragičtější období je zastoupeno bitvou na Bílé hoře a následnou třicetiletou válkou.
Expozice Barokní Praha zahrnuje mj. množství barokních plastik a obrazů od předních umělců. Langweilův model se pak nachází v sále č. 7. Po shlédnutí 3D vizualizace si pak vzájemně povíme, co jsme našli o svých čtvrtích.
Tato prohlídka bude zajisté velmi bavit žáky základních a středních škol a může i příjemně stráveným rodinným zážitkem.
Délka trasy: 2 hodiny
předchozí stránkaZa velrybou do národního muzea
Národní muzeum je nejstarší muzejní ústav v Čechách. Jako instituce bylo založeno 15. dubna 1818 a v roce 1885 se začalo s kopáním základů novorenesanční budovy. Její průčelí je symetricky komponováno na podélnou osu Václavského náměstí.
více o trasePutování za kostrou velryby v Národním muzeu je určeno především pro mladší děti ze základních škol, ale i pro děti předškolní. Úvodní část patří historii budovy a její sochařské a malířské výzdobě. Poté se půjde podle veselé, barevné mapky cesty s nejvýznamnějšími exponáty, která končí u kostry velryby. Tímto způsobem děti poznají nejen expozice muzea, ale dozví se také něco nového z různých oborů. Ústředním prostorem muzea je sál Pantheonu. Na vstupní vestibul navazuje dvorana hlavního schodiště. Společně si projdeme expozici pravěkých dějin Čech, tzv. Měřičkovu sbírku a sály mineralogie. Poznáme různé meteority, tektonity, moldavity, české nerosty i ty nejdražší kameny. Nejzáživnější bude nejspíše zoologická expozice. Budeme procházet sice pouze výstavními sály, ale je nutné připomenout, že je tu také přednáškový sál, studovna, odborné pracovny, konzervátorské a preparátorské dílny a depozitáře.
Délka trasy: 3 hodiny
předchozí stránkaNejkrásnější pražské zahrady
Není nic lepšího, než si za krásného slunného počasí vyjít do zahrady! Rodičové neváhejte a vezměte své děti, ať se nadýchají čerstvého vzduchu a poslechnou si i něco o založení a budování pražských zahrad, kterými budeme procházet. Nepůjde o nic náročného co se týče informací. Podmínkou bude jen trochu teplé počasí.
více o traseZaměříme se hlavně na proslulé zahrady Pražského hradu, kterých je hned několik a každá je něčím svébytná a zajímavá. První zahrada Pražského hradu byla již ve středověku vybudovaná při klášteře sv. Jiří. Habsburkové pak založili Královskou zahradu, ve které budeme začínat. Byla založena v roce 1534 severně od Jeleního příkopu Ferdinandem I. Stojí zde i proslulý Královský letohrádek a Míčovna a ujalo se zde několik vzácných rostlin. Budeme pak pokračovat zahradou Na Baště. Vznikla na místě bývalé bašty a části nádvoří na přelomu 20. a 30. let 20. století. Projekt vypracoval Josip Plečnik a nedávno se uskutečnila rehabilitace zdejší zeleně. Na jihovýchodním okraji Pražského hradu se nachází zahrada Na Opyši. Dělí se na vstupní okrasný prostor a užitkovou část s ovocnými stromy a záhony. Ostroh při východním okraji Pražského hradu se pak nazývá Svatováclavská vinice, neboť podle legendy zde o vinnou révu pečoval sám sv. Václav.
Tzv. Jižní zahrady – Rajská, Na Valech a Hartigovská – jsou významné z hlediska estetického, historického, botanického i architektonického. Šlechtické zahrady jižního svahu vznikaly nad paláci a domy u Valdštejnské ulice během 18. století. Patří sem Ledeburská, Velká a Malá Pálffyovská, Kolowratská a Malá Fürstenberská zahrada.
No a kdo bude čilý i po této náročné vycházce, může navštívit ještě překrásnou Vrtbovskou zahradu na Malé Straně, do které se vstupuje z Karmelitské ulice. Jedná se o barokní terasovitou zahradu italského typu a jsou zde i sochy od slavného Matyáše Bernarda Brauna.
Trasa je určena zejména pro rodiny s dětmi.
Délka trasy: 3 hodiny
předchozí stránkaPohár klášterního vína – výlet na Břevnov
Podle pověsti o vzniku Břevnova byla tato krajina dříve pokryta lesy. Svůj název získal podle místa, kde dřevorubci skládali břevna.. Břevnovský klášter založili v roce 993 kníže Boleslav II. a biskup Vojtěch. V konventu žili benediktýnští řeholníci, které sem po svém pobytu v Římě Vojtěch přivedl.
více o traseNávštěva Břevnova umožní dětem poznat, jak žili benediktýnští mnichové, jaké roucho si oblékali a také jak jejich řád vznikl. Pak také jejich řeholi a oděvy podle obrázků porovnáme s řeholí premonstrátů a dominikánů. Ke klášteru patří i barokní chrám sv. Markéty, postavený Kryštofem Dietzenhoferem. Nahradil několikrát upravovanou románskou svatyni, která zde stála předtím. Řekneme si něco o sv. Markétě a obrazech slavného barokního umělce Petra Brandla. Co myslíte, proč některé postavy z jeho děl vypadají jako opilci? Je to snad tím, že mu benediktýnští mnichové stále nalévali své výborné klášterní víno?
Prohlídka kláštera a chrámu je vhodná především pro rodiny s dětmi, nebo žáky druhého stupně základních a středních škol.
Délka trasy: 2 hodiny
předchozí stránkaChrám sv. Mikuláše s největší kupolí a příběh o sv. Xaveriovi
Kupole chrámu sv. Mikuláše je největší v Praze a při výhledu na Prahu si ji jistě děti všimnou mezi prvními. Velmi zajímavé jsou ovšem i interiéry tohoto jezuitského svatostánku. Stěžejní postavou, která nás bude provázet, bude sv. Mikuláš.
více o traseMikulášská tématika je hlavní tématikou výzdoby chrámu. Než ale začneme mluvit o výzdobě, povíme si něco o stavbě obecně. Každý z účastníků přitom obdrží malou brožurku s několika světovými stavbami ve stejném stylu jako je chrám sv. Mikuláše a budeme je moci vzájemně srovnat a naznačit si základní společné stylové znaky. Nesmí chybět ani pár slov o Jezuitech, řádu, kterému chrám náležel. Dozvíme se proč byl jejich řád tak významný, jaké další kostely a koleje nechal v Praze postavit i proč dnes již neexistuje.
Freskovou výzdobu zde vytvořil František Xaver Palko a Jan Lukáš Kracker. Při vytváření rozměrné fresky na klenbě lodi došlo podle pověsti k zajímavé události. Za sloupem Kracker namaloval schovanou postavu mnicha, která tam neměla být…Kdo to byl, co myslíte?
V kapli sv. Františka Xaverského se nachází oltář s obrazem zachycujícím tohoto světce na cestě z Japonska do Číny na ostrově Sancianu. Jedná se o malbu, která roku 1872 inspirovala spisovatele Jakuba Arbese k sepsání známého romaneta sv. Xaverius.
Protože je do prohlídky zahrnut i příběh romaneta, je určena spíše žákům druhého stupně základních škol a především studentům středních škol. Ovšem v případě nižšího věku účastníků je možné závěr vynechat a naopak rozšířit část věnovanou sv. Mikuláši a legendám o něm.
Délka trasy: 2 hodiny
předchozí stránka